Moje první AHA bylo zjištění, že existuje to, čím se zabýváš a tedy že existuješ. Netušil jsem, že se někdo takhle sofistikovaně dokáže věnovat řešení vztahů v tak velkém a nesourodém kolektivu.
Měl jsem soukromou vnitřní nejistotu, o mém způsobu komunikace k nejbližším spolupracovníkům a někdy i obecně do firmy. Po našich rozhovorech a následně i „anonymní anketě“ a dalších hovorech s úvěráři, jsem měl další AHA.
Tedy, že moji kolegové se mnou spolupracují rádi a že i věci nepříjemné s nimi mohu komunikovat se vzájemnou důvěrou a tak jak mi huba narostla.
Další AHA pro mně bylo zjištění, že i samorosti a skeptici, jako třeba Karol a Markéta, si následně hovory „H“ (koučování) pochvalovali-pochvalují.
Asi nedokážu jinak nebo víc popsat či pojmenovat Tvůj přínos ke mě, spíš to ve větším postupně vnímám v rámci firmy. Kdyby Tě Radovan oslovil dříve, mohla být lepší atmosféra dříve, na druhou stranu se zdá, že Tě povolal těsně před polednem, i když všechny bitvy jsme zatím určitě ještě nevyhráli.